Tip přímo ze třídy - jak na sopky

Objevujeme sopky světa trochu jinak

Šesťáci ze Základní školy Tomáše Garrigua Masaryka Blansko se v hodinách zeměpisu vydali na dobrodružnou cestu po stopách nejznámějších sopek světa. A nešlo o obyčejné memorování názvů – čekal je kreativní projekt, který propojil zeměpis, práci s informacemi a tak trochu i svět sociálních sítí.

Objevujeme sopky světa trochu jinak

Každá dvojice žáků si vylosovala jednu známou sopku – například Vesuv, Etnu, sopky Krakatoa, Mauna Loa nebo třeba islandskou Heklu. Jejich úkolem bylo zjistit o nich co nejvíce zajímavých informací: kde se nachází, kdy naposledy vybuchly, co je pro ně typické.

Následně své poznatky zpracovali ve formě příspěvku na Instagram, který měl ostatní žáky zaujmout. Samozřejmostí byly originální text, emotikony, popis, zajímavost, návrh obrázku nebo fotky. Ve výsledku žáci předvedli pestrou přehlídku příspěvků, které by klidně mohly zajímat i opravdové influencery.

Zlatým hřebem celé aktivity bylo společné umisťování sopek na velkou mapu světa, která ale nebyla jen tak obyčejná. Žáci pracovali s mapou inspirovanou pedagogikou Marie Montessori, kde jsou polokoule zobrazeny s centrováním na Tichý oceán. Díky ní pak všichni mohli diskutovat o souvislostech mezi zemětřeseními, sopečnou činností a pohybem litosférických desek.

Projekt měl žákům přiblížit, že zeměpis nemusí být jen o učení se názvům, ale i o objevování světa všemi smysly.

Sopka nebo hora

Předchozí aktivitu dětí ze ZŠ Blansko můžeme doplnit touto lekcí, která je vhodná pro děti z druhého trojročí Montessori, případně pro 6. třídu. Děti rozdělíme do pracovních skupin po 2-4 žácích.

Sopky nacházíme v místech, kde jsou hranice litosférických desek. Stáhněte dětem lístečky sopek, které jsou označené červeně a hor, které jsou označené černě.  Sopky vystřihněte a přikládejte na (jakoukoli) mapu. Po přiložení na mapu světa od Mapuito vyniknou hranice litosférických desek.

Objevujeme sopky světa trochu jinak

Průběh hodiny

Děti, myslíte si, že je zemský povrch něco neměnného a ztuhlého, a nebo, že se v průběhu času mění? Co myslíte? Pojďme se podívat na lekci o litosféře. Celkově to vypadá jako pizza, že? Tak s chutí do průzkumu. Nejdříve se podívejme na video o deskové tektoniceVyberte si takové, které Vás svým názvem nejvíce zaujme. 

Dozvěděli jste se, že sopky nacházíme v místech, kde jsou hranice litosférických desek. Nyní máte za úkol najít na mapě světa sopky, které jsou označené červeně a běžné hory, označené černě. Barevné sopky a hory si vytiskněte, vystřihněte a nalepte na (jakoukoli) mapu.

Opakování

Co si zopakovat pohyby litosférických desek? Skvělá je aktivita se suchary a moukou. Pro tuto aktivitu budeme potřebovat balení kukuřičných chlebů, talíř a mouku. Nyní máte v rukou nástroj, jak vytvářet vlastní pohoří. Tato aktivita vám pomůže pochopit pohyby zemského pláště, který vede k formování sopek, pohoří a oceánských příkopů. Jak nato najdete tomto odkazu. Velmi efektivní je, pohybujete-li sušenkami na mouce, můžete tak napodobit pohyb desek

Objevujeme sopky světa trochu jinak

Odpověz na následující otázky

Co znamená slovo tektonika? 

Z kolika vrstev se skládá planeta Země? 

Jaké jsou vrstvy, ze kterých se skládá planeta Země? 

Co se často děje s tektonickými vrstvami? 

Kolik litosférických desek tvoří zemi? 

Jaké jsou druhy tektonických desek? 

Kde se nejčastěji rozbíhají rozbíhavé litosférické desky? 

K čemu dochází u sbíhavých litosférických desek? 

Co je na vrcholu sopky? 

Které ostrovy jsou sopečného původu? 

Jak se podařilo odhalit hranice jednotlivých litosférických desek? 

Co má za následek zemětřesení? 

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: